Téměř domácí závod na deset kilometrů v rodné Plzni jsem si nemohl nechat ujít i týden před maratonem, ale rozhodl jsem se předem, že to půjdu tréninkově a tedy ne na max.
Na nádvoří pivovaru jsem dorazil kolem 11 a myslel, jak si rychle vyzvednu startovní balíček s číslem, čipem a trikem. Registrace byla ve vyhlášené restauraci Spilka. Ta obrovská fronta mi docela zarazila. Vinula se celou restaurací. No tak si postojíme, snad to půjde rychle. No nějakých 35 minut jsem si postál a číslo bylo moje. Teď ještě fronta na triko. Ale ta už byla rychlejší a pořadatel se podíval do papírů, kde jsem měl psaný Mko, řekl že má buď S nebo L, zkoumavě jsi mě prohlídl a zvolal na podávající kolegyni Sko! No musím říct, že to je solidní Mko, klidně bych mohl mít menší. Tak převlíct a jde se na to.
Trochu jsem se rozběhal. Nic extra jen na zahřátí. A obhlídnul jsem kousek trati a pivovaru. A jde se na start. Málo lidí dneska nebude. Řadím se spíš do druhé třetiny startovního pole, nikam se neženu. Vodiče s cedulkami 1:00, 55 i 50 minut vidím před sebou - aspoň budu mít koho předbíhat :-D Moderátor ještě vysvětluje trasu, ale v tom davu a předzávodním šrumu jen tuším, že něco povídá. Kudy se běží mě nemusí trápit, já půjdu s davem..
Chvíli po jedné hodině odpolední je odstartováno. Tradičně mela. Je to tu ouzký a klikatý. Občas se to trochu přibrzdí až skoro zastaví, ale jsem v klidu. To je normálka. Asi po 300 metrech se dostáváme na rovnější a širší úsek. Vodič na hodinu už je za mnou. Koukám na hodinky tempo 4:37 to je dost slušný. A vodič na 55 stále předemnou. Ale asi mu to po chvíli došlo a nebo mu po chvíli došlo a v klidu ho předbíhám. Následuje užší úsek na lávce a jdem z pivovaru ven. Hodinky ohlásí první kilometr za 5:00 to je pěkný na rozjezd. Držím se tak 20 metrů za vodičem na 50, nikam to neženu. I tak předbíháme hodně lidí. Kolem druhého kilometru mi to přestává bavit nechat se táhnout, trochu přidávám a rázem jdu před vodiče. Cíl - doběhnout to před ním. Přichází první občerstvovačka. To je brzo, nepiju, běžím dál. Následuje terénní úsek lehce blátivé cesty s loužemi. To mě trochu překvapilo, pak mi došlo, že to vlastně není silniční desítka. Tak aspoň je větší vzrůšo. Obecně bych řekl, že na takových překážkách a sebězích lidi dost zpomalujou, tak se vždycky o nějaké místečko posunu.
Je tu pátý kilometr a další občerstvovačka. Začalo svítit sluníčko a dělá se vedro. Kdo by to čekal, když před startem krápalo. Mám sucho v puse, jo budu pít. Zkusím tip z DM zmáčknout kelímek a pít za běhu. Kelímek je skoro plný, tak i když mám zmáčknuto dost se polejvam, ale už se napiju mnohem víc než vybryndám. Ale není to ono. Poslední doušek, málem se topím, ale zvládnu to zpracovat, ale musím kašlat. Zahazuju kelímek a odkašlávám. Je rozhodnuto, budu zastavovat na občerstovačkách i nadále, zejména na maratonu. Jdeme do druhého kola.
Tolik vpřed už se nepropracovávám, jen sem tam někdo. A málokdo mě předběhl. Trochu mi tuhnou nohy, ale to bude ok. Snažím se držet tempo. Tep mám trochu vyšší, než bych čekal. Ve druhém kole neobčerstvuji, žízeň není a cíl už blízko. Druhý kolo je za mnou a jdeme přes lávku zase do pivovaru. Na mostě mi cvaká fotograf - no to je zase výraz. Jediný vysvětlení mám, že jsem se kouknul na hodinky a viděl jsem, že budem muset ještě někde nakroužit kilometr, jinak jsem se cítil docela v pohodě.
 |
| č. 123 a výraz urpuťák |
Trochu přidávám, ale nedrtím to. Nemá smysl se vyšťavit, ale zase nechci aby mě někdo v posledních metrech předběhl. A je tu cílová rovinka. Super. Kolem spousta lidí, fandí. Fakt mám pocit že i přímo mně. To je bezva. Směju se. Cíl! Mačkám hodinky a koukám na výsledek. 47:54 cože hodně dobrý!! Jenže koukám na vzdálenost 9.7 km co to je?! To nebyla desítka? Ne, myslím, že ne. Protože tak rychle jsem to rozběhnutý neměl. Škoda, docela mi to kazí dobrej dojem. A víme, že Garmin ještě trochu přidává.. Nu což.
Odevzdávám čip, beru kelímek vody, pak si do něho dávám ionťák a beru sušenku. Jdu to projít, je mi hrozný vedro. Sluníčko to pere. Opírám se o zábradlí a koukám na závodníky vybíhající z lávky a běžící do posledních zákrutů trati. Snažím se povzbuzovat, ale pískat mi nejde. Tak si jdu pro baťoh a převlíct. Cestou dostanu ještě vyhlazenou plechovku piva kupodivu i nezavřenou - výborně bude na doma k obědu. Chvíli ještě očumuji a vyrážim k autu a k domovu. Už mám hlad.
Celkově jsem obsadil 216. místo (z 511) a 146. v kategorii. Mezi 40-50 minutami je to hodně našlapané. Docela pěknej závod.
Žádné komentáře:
Okomentovat