Hervis půlmaraton Praha 2013

Hervis Půlmaraton Praha - cíl mého polistopadového běhání a přípravy. V běžeckých médiích bývá označován jako závod jara, letos navrhuji označení závod zimy! Je to největší český běžecký svátek. Bežců i diváků zde bylo přehršel.

Byl to taky první závod, který jsem už běžel podruhé! Takže je meziročně s čím porovnávat.

První půlmaratonské běžce jsem potkal už ve vestibulu metra na Pražským povstání. Nastoupil jsem do metra a stoupl si hned vedle slečny s baťůžkem RunCzech.com. Ta si toho mého všimla po chvíli, tak jsme se mlčky pozdravili a smáli se. Běžci ale byli všude. Koncentrace narůstala na Muzeu a největší koncentrace dosáhla na Staroměstské. To mě baví!

Zamířil jsem tedy do technického zázemí, abych se převlékl a mohl se připravovat na závod. Ještě předtím jsme ale měli sraz z DailyMile a Bublinkové půlmaratonské výzvy. Byla nás docela velká skupina, a to jsme nebyli zcela kompletní. Díky těm co fotili. Bylo to super setkání!

Do koridoru jsem se dostal docela brzo a tak jsem mohl postavit skoro k pásce. Nic platný mi to však nebylo. Po odstranění pásky pár minut před startem stejně všichni nasprintovali dopředu a dostalo se předemně dost lidí, který by měli být za mnou..

Po 3 minutách a 30 vteřinách od výstřelu jsem se i já dostal ke startovací lajně za tónů Vltavy, kterou však zdatně přehlušovala helikoptéra. A konečně se začalo běžet. Jenže docela pomalu. Tak odstartovalo velký kličkování a předbíhání. Hrůza. Děsně mi to nebavilo se cpát tolika lidma. Nejhorší byly členové štafet. Někteří byly opravdu hodně pomalí a přecházeli nečekaně do chůze, což vytvářelo nebezpečné a nečekané situace. Celkově mi těch prvních pět, šest kilometrů nějak pokazilo dojem z celého běhu. Na druhou stranu ty pohledy z nadjezdů a podjezdů na barevnej houf běžících lidí jsou prostě dokonalý.. 

Trochu mi přišlo, že diváci fandili o něco míň než loni, ale težko říct. Loni jsem to běžel na enjoy and survive a letos byla snaha o performance. A když jsme u toho - krizi (výkonnostní) jsem neměl žádnou, ale postupně jsem zpomaloval. Tepovku jsem měl ale pořád více méně stejnou (avgTF 172, maxTF 177), to je fajn. Krize životní ale přišla :-D - na poslední občerstvovačce jsem (za chůze) občerstvoval tak kvalitně, že jsem málem utonul. Radši jsem odhodil kelímek a rozběhl jsem se a kašlal ještě dalších 500 metrů. To pití z kelímků na občerstvovacích stanicích budu muset natrénovat, protože když jsem se snažil při pití z kelímku běžet, tak jsem se skoro nenapil a téměř celý obsah jsem si lil na triko :-D

Ale i tak jsem si to užíval.

Přes to všechno osobák jako kráva! Ale ten se čekal, že?! Nicméně zlepšení o 17 minut vůči říjnové plzeňské půlce a víc jak 20 minut od loňské Prahy. Je to pěkný, ale nějak nejsem úplně spokojenej. Neboť pětkový tempo jsem chtěl na maraton, tak asi budu muset přehodnotit plány. Dneska tomu něco chybělo, koule tomu chyběly. Ale asi jsem na sebe moc přísnej. 

Jo a nový Flity úplně úžasný nejvíc! Parádní botky jsem si pořídil.