12. týden

Tréninkový týden č. 12 (18. -- 24. 3. 2013)

Tento týden byl poněkud zvláštní, neboť jsem byl ve škole jenom pondělí odpoledne a v úterý, což by vůbec nevadilo. Zato ale úkolů na doma jsem měl hafo.

Abych s sebou nemusel tahat věci na běhání do Prahy a mohl tak jet nalehko, musel jsem vyběhnout doma a ráno. To pro mě není obvyklé a stává se to jen zřídka. Ranní běhy nalačno mají ale své kouzlo a mám je docela rád (když se náhodou rozhoupu), ale že bych kvůli nim měl dřív vstávat mi vůbec neláka. Dal jsem si krásných 11 km a moc dobře jsem udělal, protože odpoledne už bylo velmi hnusně a začínalo sněžit.

Plán tento týden neběhat v Praze získal ten pravý smysl v úterý (intuice). Po celonočním sněžení ležela všude roztávající břečka a do té se mi tedy ani omylem nechtělo. Naštěstí u nás doma to bylo docela fajn, sice jsem trochu zmoknul, ale jsem měl dobrou a tvořivou náladu, a tak mohlo vzniknout toto..

Na středu mi trenér naordinoval dvoukilometrové úseky. A rovnou v pěti opakováních. Příroda si dělala švíky - svítilo sluníčko a bylo krásných 12 stupňů. Oblečení jsem tomu přizpůsobil, no možná jsem si mohl vzít o tílko míň, horší bylo, že já blbec zvyklý na zimní běžecký pitný režim, jsem si nevzal pitivo s sebou. Tak jsem měl hroznou žízeň a potom i hrozný sucho v puse. Ale úseky jsem odběhal. První úsek jsem běžel rychleji (a nejrychleji) než jsem měl, což asi bylo trochu ku škodě druhého úseku. Pak jsem se chytil a bylo to docela ok.

Ve čtvrtek jsem neběhal, neboť jsem byl navštívit transfůzní stanici a odložil jsem jim tam již 17 půllitřík. Škoda akorát, že přestali dávat vitamíny pro dárce krve. Tak to už lázně asi taky nebudou :-(((. Ale přesto to má smysl!!!

V pátek jsem si vyběhnul jen lehce a krátce, abych si rozproudil krev a rozběhal se před sobotou. Byla docela slušná zima, foukal nepříjemný ledový vítr a já jsem si trochu pozměnil trasu a prakticky se tak vyhnul blátu. Že mě to nenapadlo už dřív?!

Sobotní dopoledne jsem totiž věnoval krasnýmu závodu - Norbiho 12 aneb Krkavec je taky kopec. Jak je u delších závodů mým zvykem, píšu o tom samostatně zde.. Večer jsem si řekl, že učení (tj. mučení) už bylo dost a vydal jsem se na koncert kamarádovo kapely Na Rozcestí do Plzně. A dobře jsem udělal. Kluci jsou výborní muzikanti a byla tam hrozná sranda. Tak mi ani nevadilo, že jsem se domů, potažmo do poslele, dostal až po půlnoci.

Neděle by měla být klidná a nemělo by se nic dělat, a když to navíc stojí i v tréninkovým plánu, běhat jsem tedy podruhé v týdnu nešel. Procházku se psem jsem si za krásného slunečného, leč mrazivého, počasí neodpustil.

Když se podívám zpětně na tento týden, tak bych řekl, že jsem toho zase tak moc nenaběhal, ale číslovka 54 značící počet kilometrů to rozhodně vyvrací. Byl to povedený týden s krásným závodem. Zbývá 14 dnů do pražského půlmaratonu a podle slov trenéra začneme ladit. Tak se těším, co vymyslí. Vzpomínám, když jsem ještě "plaval závodně", jak jsme před důležitými závody ladili. To byly pro mně nejlepší tréninky a nejvíc mi bavili a dodnes si je živě pamatuju.